VYHLÍDKOVÁ VĚŽ U RADNICE
Vyhlídková věž na budově staré radnice na Staroměstském náměstí v Mladé Boleslavi patří k atraktivním cílům v historickém centru.
Součástí staré radnice jsou dvě věže – vyšší čtyřboká věž (výška pro ochoz je 31,8 m), současná podoba pochází z roku 1779, byla v roce 2001 zpřístupněna.
Honosná renesanční budova staré radnice, zdobená bohatou sgrafitovou ornamentální a figurovou výzdobou, postavená v letech 1554 – 1559, je dílem italského architekta Mattea Borgorelliho. Průčelí je opatřeno sgrafitovou výzdobou se scénami ze Starého i Nového zákona a s postavami evangelistů a světců. V 2. polovině 19. století a v letech 1939 – 1941 se budova dočkala dostavby dalších křídel a rekonstrukce.
MĚSTSKÝ PALÁC TEMPL
Městský palác Templ patří k nejstarším zachovalým stavbám v Mladé Boleslavi a podle pověsti byl postaven pro řád Templářů.
V současné době se v něm nachází multimediální muzejní expozice. Na parkánu je vybudováno interaktivní archeologické hřiště pro děti. Městský palác Templ reprezentuje vzácnou ukázku pozdně gotického městského šlechtického sídla. Stálá multimediální muzejní expozice provede návštěvníka dějinami města od pravěku po rok 1600, kdy byla Mladá Boleslav povýšena na královské město.
V nejspodnější části Templu je vytvořena podle reálného vzoru simulace jeskyně, možné svatyně Keltů. Expozice přibližuje historické budovy a místa Mladé Boleslavi a okolí, mincovní nálezy, unikátní zlaté a stříbrné poklady, ale také mimořádný nález osobního archivu Matouše Konečného, posledního seniora Jednoty bratrské v Čechách.
Součástí muzejní expozice v Templu je i prostor parkánu. Ten je upraven jako interaktivní hřiště, kde si nejen děti mohou vyzkoušet práci archeologů, zaházet si imitacemi pravěkých oštěpů na figuríny lovených zvířat nebo si postavit dřevěný model některé významné mladoboleslavské budovy. Je tady také postavena rekonstrukce slovanské polozemnice z 10. století s funkční pecí či tkalcovským stavem.
NÁR. PŘÍROD. PAMÁTKA RADOUČ
Radouč je jednou z nejbohatších xerotermních lokalit v širším okolí a je zachovalou ukázkou bezlesých jizerských strání, jak byly známy v devatenáctém století.
Ze zoologického hlediska je významná hlavně plošina, zejména výskytem sysla obecného.
Národní přírodní památka Radouč byla zřízena v roce 1977 k ochraně význačných vápnomilných a teplomilných společenstev opukových skal s ojedinělým výskytem devaterky poléhavé. Národní přírodní památka se rozkládá na části skalnatého svahu na levém břehu údolí Jizery, její rozloha je 1,47 ha. Území se nachází na okraji Mladé Boleslavi, v části Debř.
MICHALOVICKÁ PUTNA
Oblíbený hrad Karla Hynka Máchy nad romantickým údolím Jizery, s krásnou vyhlídkou z rozložité věže zvané Putna, která je dnes díky hledačům pokladů a stavbě železnice pod hradem viditelně nakloněná.
Nedaleko Mladé Boleslavi, vlastně jen na druhém břehu řeky Jizery, leží zřícenina gotického hradu Michalovice, díky dominantní věži známého spíše jako Michalovická Putna. První zmínku o hradu najdeme ve 13.století, když se roku 1281 začal Jan z rodu Markvarticů, psát z Michalovic. Hrad byl postaven na strmém výběžku nad řekou, se samostatně opevněným předhradím odděleným hlubokým příkopem. Samotný hrad byl obehnán dvojitou hradbou, a pozůstatky hradního paláce napovídají, že byl dvoupatrový.
Nejcharakterističtějším prvkem je obranná válcová věž, která přečkala i nešetrné hledání pokladu v 19. století. Byla podkopána, a na jedné straně se sesunula o celé patro. Její stabilita však byla později obnovena, a dodnes je přístupná veřejnosti. Výhled z ní ocenil i Karel Hynek Mácha, na jehož počest je zde umístěna bronzová deska. Když jdete chodbou a stoupáte po točitém schodišti nahoru na vyhlídku, cítíte jako byste padali k jedné straně. Shora je působivý pohled na údolí Jizery, část Mladé Boleslavi a věž Lorety v Kosmonosích. Neví se jestli staří hledači pokladů na hradě něco našli, ale poklad tu opravdu byl. V roce 1935 pracovníci Českých drah při opravě statiky věže našli přímo pod ní váček se 470 stříbrnými mincemi z období třicetileté války.